upíří deník - souboj 1. kapitola 4. část

  ,,Ještě nevím," zašeptala ,,ale já na něco příjdu. To mi věř."

  Nahlas se rozesmál, až se Eleně zastavilo srdce a pak začalo být splašené. Bože, jak je krásný. Ba ne, krásný bylo jen nevýstižné a bezbarvé slovo. Jko obvykle jeho smích trval jen okamžik, ale i když opustil jeho rty, stopy smích mu zůstaly v očích.

  ,,Věřím ti,"odpověděl a uvolnil se. Rozhlédl se po hřbitově . Pak se otočit zpět a vztáhl k ní ruku. ,, Pro mého bratra jsi příliš dobrá."  pronesl žírlivě.

  Elenu nejprve napadlo jeho ruku odrazit, ale nechtěla se ho znova dotknout. ,, Řekni mi, kde je."

  ,, Možná později - a za určitou cenu." Stáhnul ruku přesně ve chvíli, kdy si Elena uvědomila, že nosí stejnej prsten jako Stefan - stříbrný s modrým kamenem lapisem lazuli. Zapamatuj si to, pomyslela si naléhavě. Je to důležité.

  ,,Můj pratr," pokračoval Damon, ,, je blázen. Myslí si, že vypadáš jako Katherine, a proto jsi stejně slabá a dáš se stejně snadno vést. Ale to se mýlí. Cítil jsem tvůj hněv z druhé strany města. Cítím ho i těď, jako svit pouštního slunce. Máš sílu, Eleno, i ve svém lidském stavu. Ale mohla bys být o tolik silnější ... "

  Zírala na něho, nechápala, o čem to mluví, a nelíbila se jí změna tématu. ,,Nevím, o čem to mluvíš. A co to má společného se Stefanem?"